Jossy Reynvoet, květen 2017
O víkendu, tedy 6.-7.5., jsme se s Cherinkou zúčastnily kliniky s belgickým trenérem Jossym Reynvoetem. Klinika proběhla v krásném prostředí stáje v Masečíně.
Foto: Jossy Reynvoet - Bitless Art of Riding, traverzála a počátek půl piruety
Celý výlet pro nás začal již v pátek, kdy jsme se vydaly na cestu směr Masečín, spolu s parťačkou Loretkou a Aničkou. Cesta byla velice pohodová a to i navzdory zacpané jižní spojce. Anička je bravurní řidička a cestu zvládla s přehledem. Po příjezdu do Masečína jsme kobylky nejprve ustájily, poté jsme šly prozkoumat prostředí. Navštívily jsme halu, ve které se v následujícíh dnech odehrávaly lekce. Nejprve samy, poté i s koňmi. Chérie byla nad očekávání klidná, trošku koukala na zrcadla, ale smířila se s nimi velice rychle. Po lehkém opracování jsme se vrátily do boxů, nakrmily a šly se ubytovat. První noc jsem se příliš nevyspala, ačkoliv prostředí bylo úžasné. Strachovala jsem se o kobylu, která poprvé přespávala mimo domov a poprvé byla bez hříběte. Ta to však zvládla daleko lépe než já.
Foto: Tereza Svobodová, Chérinka čeká na cestu
Druhý den ráno začínal teorií, na které nám Jossy představil svou koncepci. Jasně, stručně, ale výstižně. Dvě hodiny utekly jako voda a na řadu šli první účastníci. S Cherdou na nás zbylo poslední místo, takže jsme měly pár hodin času, během kterého jsem sledovala jiné účastníky, případně se šla s kobylou pást. Kolem třetí hodiny na nás přišla konečně řada a tak jsme se vydaly do haly (s drobným zpožděním). Byla jsem nervózní, ale díky přístupu Jossyho, a také díky klidu, který sálal z kobyly, jsem se velice rychle uklidnila. Předvedly jsme Jossymu naší běžnou práci. Jossy nás pochválil a nasměroval nás dál. Začaly jsme pracovat na schwungu a také na shromáždění na lonži. První lekce utekla ani nevím jak. Odcházela jsem naladěná pozitivní energií, kterou mi Jossy předal, a těšila se na další lekci.
Při další lekci jsme se zaměřili na schwung při práci ze země, na rovnováhu v plecích a také na práci s plecí dovnitř na kruhu. Ke konci jsme ještě v rychlosti naťukli práci z ruky, při které mi Jossy vysvětlil, proč není naše uzdečka (Rambo Micklem) úplně ideální na tento styl práce. I z toho důvodu jsem si na nedělní, tedy poslední, lekci půjčila jeho cavesal. Velmi se mi zalíbil, především tím, jak se dal velmi variabilně nastavovat, takže padne snad každému koni. Také se mi líbily různé možnosti upnutí otěží, z nichž mě nejvíce zaujalo zavnutí vnější otěže pod hlavou koně a vnitřní do postranního kroužku na nosu koně. Objednala jsem si Jossyho Deluxe cavemore, takže časem bych ráda vyzkoušela i upnutí jednoho páru otěží pod hlavou a druhého páru na nosu koně. Při nedělní lekci jsme se pak věnovali stranové práci na otěžích.
Foto: Jossy Reynvoet - Bittles Art of Riding, traverzála z vnějšího vedení, začátek renversu
Jossy je neskutečná osobnost, plná pozitivní energie, kterou předával nejen účastníkům, ale i koním. Je vidět, že s koňmi má dlouholetou zkušenost, na každý problém našel odpovídající řešení a svým okem dokázal bezchybně analyzovat každý problém, který vyvstal. Jossy se striktně nedrží Branderupova učení, což se mi líbí, přidal do něj něco osobitého, co mě zaujalo a chtěla bych toho být znovu součástí. Doufám tedy, že se s ním znovu setkám v říjnu v Masečíně, případně třeba u něj v Belgii.
Náhledy fotografií ze složky Jossy Reynvoet květen 2017
